Jestli existuje něco tzv. nad námi, nikdy jsem nevěřil. Myslel jsem, že to jsou náhody nebo jen nečekané události, ale někdy se něco doslova božského stane. Stále totiž vzpomínám na předloňský rok, kdy jsem trávil nějaký čas prázdnin u známých na chalupě. Kousek od nich byl velký rybník, kde se ale moc lidí nekoupalo, protože všude dokola byl rákos. Tak maximálně tam bylo několik prkenných mol pro rybáře. Lidí tam proto moc nebývalo, většinou tedy jen rybáři. Tím byl ale každý chalupář v okolí, tak i můj známý. Ten měl i menší loďku, aby mohl chytat na prostředku. Půjčil jsem si ji v jednom horkém odpoledni, že si zavesluji. Jestli najdu místo k opalování, měl jsem i jednu deku a učebnici, kdybych měl náladu se na něco i podívat.

Ostrůvek

Vyplul jsem od hráze a rovnou jsem si to zamířil na nejvzdálenější konec. Tak pozoruji hladinu, opravdu kolem samý rákos, ale v jednom místě z jeho okraje čnělo několik stromů, ostrov, říkám si? Tak jsem tam zamířil a cítil se trochu jak objevitel v dálných oceánech. A opravdu, byl to ostrůvek. Vystoupil jsem na něj, zčásti byl zarostlý křovím, ale asi z poloviny travou. Slunce svítilo, tak jsem si rozložil deku, svlékl se na Adama a lehl si na sluníčko. Za chvilku jsem dokonce usnul.

Probuzení

„Bylo by pro mne tady jedno místo?“ ozval se najednou dívčí hlas. Trhl jsem sebou z náhlého probuzení a otevřel oči. Nade mnou stála blondýnka v riflových kraťasech a v bílém tričku. Lekl jsem se, vždyť jsem nahý. Ale s tím již nic neudělám, nebudu se přece oblékat, když si mne již takhle vidí.

„Je,“ řekl jsem a trochu se posunul na kraj deky. Dívka ze sebe svlékla bez studu tričko, sundala kraťasy i tanga a lehla si vedle mne. Byli jsme najednou jako v ráji – Adam a Eva, ostrov a kolem voda.

Nesměle, ale přece

„Tak ahoj, já jsem Petr,“ řekl jsem potichu.

„Já Sylva, odkud jsi? Že tě neznám,“ odpověděla.

Tak jsme si povídali o studiích, taky prý studuje, o životě a pomalu se začali blížit k láskám a intimnostem. Měli jsme k sobě blízko nejen tělesně, ale i duševně. Když jsem jí a ona mi sdělila, že jsme vlastně bez partnerů, volní, ani nevím, kdo začal, ale najednou jsme se líbali. A když jsme se spojili jazyky do francouzáku, zábrany byly pryč. Začal jsem ji hladit po ramenou a prsech. Měla krásné dvojky, naběhlé bradavky, a dole? Úplně vyholená! Ucítil jsem její ruku na svém penisu. Nedal se přemlouvat a doslova jí v ruce vyrostl. Začala ho jemně a skoro nesměle masírovat.

Není nad dívčí orálek

Nikdy jsem dosud takhle nemiloval s neznámou dívkou, vždycky něco předcházelo, alespoň jedno rande či posezení v klubu nebo v baru. Ale Sylva si věděla rady, na dece se pozvolna otočila a ústy se přiblížila k mému penisu. Vzala ho do obou rukou, jedny prsty na žalud a druhé na jeho válec. Pak vzala žalud mezi rty a jemně mi ho začala zasouvat do úst. Pěkně si s tím pohrávala, už jsem si nemohl stěžovat, že by nebyl vlhký. Bylo to strašně příjemné. Rukou jsem ji začal hladit po boku a zádech a pomalu se posouval k prdelce, až mi ruce vklouzly mezi její závojíčky. Trochu se při tom zavlnila, ale pokračovala v orálu. Stejně tak jemně jsem ji pak projížděl kundičkou od poštěváčku po řitní otvůrek.

69 ji sluší

Asi ucítila, že to není ono a tělem se přesunula přímo nade mne. Přehodila nožku přes mou hlavu a já měl přímo před očima její nádhernou kundičku. Byla úplně vyholená, hlaďounká, růžovoučká. Obepjal jsem její bedra a prsty se dostal na stydké pysky. Rozhrnul jsem je a jazykem se dotkl té krásy. Poštěváček měla sice ne moc, ale přeci jen větší, než mívají dívky obvykle. Že by známka větší touhy se milovat? Nevím, ale nebudu to řešit, a začal ho jazykem pomaloučku hladit. Už jen tenhle pocit by mi stačil k uspokojení, ale byla tu Sylvina ústa a ruce na mém penisu. Rukou mi ho stiskla a rty jezdila po žaludu a ještě vytvořila podtlak. Bylo to tak nádherné, že jsem si sám nevědomky začal s pohyby v bocích proti jejím ústům. Ale jedno bylo vážné, už jsem začal cítit, že se blíží vrchol a ještě jsem se chtěl projet v její kundičce. Zavrtěl jsem se a Sylva pochopila, je to holka vnímavá.

A jde se na vrchol

Sklouzla ze mne jako had, ale jak jsem ležel, ani mi nedala čas, že bych se pohnul já. Přetočila se hbitě a již klečela rozkročená nad mými bedry s kundičkou nad mým vzpřímeným pérem. Jen ho trochu podržela, aby mířil správně, a celým tělem dosedla pomalu… Asi nemusím dál psát, byl jsem v ní celý, tedy celé moje brko. Čekal jsem, že se začne nazdvihovat, ale ona ne. Nevím, jak to nazvat, ale podbřiškem vlastně zakmitala dopředu a dozadu, jen tak vždy kousek, a zase do stran, pak v malém kolečku. To už jsem měl úplně na krajíčku.

„Přestaň, já už budu,“ vzdychám, ale ona nepřestává a se vzdychem zaúpí: „Beru prášky!“

Trochu mne to uklidnilo v hlavě, ale ne tam dole. Tam to bouřilo, bouřilo, až přišel blesk. Ne jeden, ale vícekrát to ze mne vylítlo. Ani se nedivím, co jsem tady na prázdninách, nic nebylo.

Epilog

Sylva udělala ještě pár pohybů, sklonila se k mému obličeji a dlouze mne vášnivě políbila. Zadeček nazdvihla a uvolnila mi penis, ale jasně jsem cítil, jak na něj dopadlo několik kapek spermatu, které ji vytékalo z pochvy. Pomalu vstala, vzala si oblečení a odešla. Jak jsem ležel, ani nevím, kam, ale říkám si, že se mi nemůže na ostrůvku ztratit. Opak byla ale pravdou. Když jsem se za chvilku postavil, nikde nikdo. Oblékl jsem se tedy a šel k lodičce, ta tu byla, ale čím a jak odplula Sylva, nechápu.

Když jsem se vrátil do chalupy, nechtělo se mi o tom mluvit, aby si nikdo nic nemyslel. Ale přeci jen jsem se se Sylvou ještě jednou setkal. Za rok jsem se u známých jen zastavil, a že to bylo nečekaně, musel jsem do krámku na návsi pro pivo a chleba. A tam ve frontě kus přede mnou ona – a s miminkem v náručí. Mrkl jsem na domácího, jakože, kdo to je, a on mi zašeptal: „To je paní z chalupy za rybníkem. Říká se, že na ostrůvku má domeček v korunách stromů, ale dlouho prý zkoušeli mít dítě a najednou ho mají, jsou určitě šťastní.“

Tak nevím, jestli mám být šťastný s nimi, co když jsem tátou a nevím o tom?